Naše Kosmonosy

Na níže uvedeném odkazu  http://www.kosmonosy.cz/mestsky-urad/vyberove-rizeni/vr-zpracovani-pd-na-mestsky-sportovni-areal-kosmonosy-291.html najdeme do 10. 6. 2015 viset poptávku města Kosmonosy po zpracovateli veškeré dokumentace na výstavbu sportovního areálu pod zámkem. Toho dne končí lhůta pro podání nabídek na veřejnou zakázku za předpokládanou cenu 1,9 mil. Kč a v tomto případě zakázka (je to méně než 2,0 mil. Kč) není v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek.  Pravděpodobně téhož dne bude vybrán dodavatel veškeré dokumentace. 

Protože se jedná na poměry města o velmi zásadní investici, pojďme se na ni podívat pokud možno ve všech souvislostech.

Čas letí velmi rychle. Člověk se ani nenaděje, a půl roku práce nového vedení města je za námi. Jak lze toto období hodnotit? Co se povedlo? Co se povedlo méně? Zajímavá by byla anketa mezi náhodnými občany města; prostě se jich jen na ulici zeptat, jak hodnotí nové vedení města a co zatím považují za jeho největší úspěch. Co by asi tak odpověděli?

Kdyby se nezajímali o informace z vedení města aspoň tak, jako čtenáři tohoto webu, pravděpodobně by měli problém si na něco, co zapadá do období listopad 2014 - květen 2015 vzpomenout. Pojďme se teď společně podívat na to, co se dá vyčíst ze zápisů rady města či zastupitelstva. A jelikož to, co je pro jednoho zpráva pozitivní, může být pro jiného zpráva negativní a naopak, nebudu tyto události dělit na "dobré a špatné". Toto dělení ponechám na zralé úvaze čtenářů těchto webových stránek.

Nekonečný příběh o budoucnosti Šmaku pokračuje. Zdravý rozum sice aspoň na chvilku zvítězil, když zastupitelstvo v dubnu neschválilo záměr vypsat místní referendum o budoucnosti Šmaku. Dle diskuze, která jednání zastupitelek a zastupitelů provázela, může ale být konečné řešené problému Šmak stále hodně daleko.

Někteří diskutující si totiž již před hlasováním neodpustili poznámky, že jestliže nepřijde nějaká opravdu výhodná nabídka (zároveň nejlépe se slibem, že nový zájemce o objekt zde bude navždy provozovat restauraci a sál, který bude i nadále poskytovat na akce místních spolků), prodej Šmaku nakonec stejně neschválí.

Nezbývá tedy než si přát, abychom z tohoto začarovaného kruhu co nejdříve vystoupili. Ta jednodušší cesta k finálnímu řešení je taková nabídka případného kupce, která přesvědčí celou radu a potažmo celou koaliční jedenáctku, že nejít takové nabídce naproti by bylo fatální chybou (protože se bude v budoucnu těžko opakovat). Je ta hranice deset milionů? Osm, dvanáct?

Ta kostrbatější cesta s nejasným výsledkem vede přes nízkou nabídku za objekt - jestliže ale zastupitelé usoudí, ža za takovýto mrzký peníz se rodinného stříbra nezbavíme, pak musím mít i jasný plán B: co se Šmakem, který zůstane městu, dělat dál? Bez takovéhoto plánu se kruh uzavře a za několik měsíců či snad let, co bude zavřený, už nebude nikomu chybět. Peníze z městské kasy ale bude polykat dál.

Nabídky mohou zájemci podávat až do konce srpna. Pokračování příběhu s názvem Šmak nás tedy čeká až na podzim. Držme si palce.

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Rada města projednala žádost o povolení výjimky jednoho z občanů, který chtěl postavit na svém pozemku přístřešek, který by byl umístěn méně než 2 metry od hranice s pozemkem města. Žádost rada zamítla, starosta má vyrozumět žadatele. Neznám detaily, ale asi je to tak v pořádku. Nastavená pravidla se mají dodržovat, jinak se ocitneme v ....

Nicméně musím opět připomenout stav s velkou stavbou, kdy nad hotelem Galatea vznikají nové řadové domy. Ty domy se dokončují, z mnoha míst na nás útočí reklama nabízející tyto domy k prodeji,a přitom na vratech ke staveništi stále visí prošlé stavební povolení (resp. štítek Stavba povolena). Nebo nevadí, že stavba měla být dokončena již před několika lety? Nabízí se tedy otázka, zda se zde staví legálně a v souladu s platnou legislativou. Navíc - od února 2014 visí "ve vzduchu" tzv. Plánovací smlouva mezi investorem tohoto projektu a městem, smlouva, která má řešit budoucnost komunikací na této stavbě. Minimálně zastupitelstvo ji ani po třinácti měsících znovu neprojednalo! A strašák v podobě komunikací v Canabě se opět zjevuje.

Celých sedmnáct dní jste měli možnost odpovědět na jednoduchou anketní otázku: Prodali byste zařízení U Šmaku? Přes 500 kliknutí nakonec jen potvrdilo nejednotnost nejen místních zastupitelů, ale i občanů města.

Je vcelku nepodstatné, kolik čtenářů kolikrát kliklo, prostě je to plichta, byť bylo toto hlasování jen nezávaznou hrou. Každý názor se ale počítá, a buďme za něj rádi.

V případném místním referendu nakonec může rozhodnout ona pověstná nyní "mlčící většina", jestliže ale tato k urně dorazí.

Ještě v úterý jsem ve svém komentáři nešetřil optimismem ve věci schválení ZÁMĚRU prodeje Šmaku. Měl jsem za to, že když se na tomto shodne celá rada města, ve které sedí zástupci jedenáctičlenné koalice v zastupitelstvu, záměr projde. Navíc všichni vědí (kolikrát jsem byl místními šíbry poučen, že záměr ještě nemusí znamenat realizaci - tedy prodej jako takový. Zkrátka - mezi záměrem a prodejem je ještě trnitá cesta. Jak je tedy možné, že namísto schválení záměru Šmak prodat (v první fázi se za tím skrýval odhad + vyvěšení záměru objekt prodat na úřední desce) má nyní starosta s právničkou chystat místní referendum na téma "co dál se Šmakem"? Vysvětlení je i není těžké, pokusím se nyní shrnout své pocity přímého účastníka diskuze, která návrh rozplizla tak, jako vždy, ba snad ještě více, než dříve.

Alespoň tak na mě působí jinak zajímavý rozhovor s ředitelkou Psychiatrické nemocnice Kosmonosy, paní Danou Kolářovou, který přinesl únorový Kosmonoský zpravodaj. Když si přečtete její odpověď ve výřezu (uvnitř článku), dýchne to na vás pocitem, že celá věc ohledně útěků je zbytečně nafukována, strach mají zejména noví obyvatelé města, protože se vlastně téměř nic nemůže stát. Je přeci jasné, že uprchlíci hned utíkají z Kosmonos pryč (byť pod medikací, tak v tom mají jasno), je šance, že je pozná a nahlásí personál, který ve městě bydlí, a útěkáři se zpět do nemocnice většinou velmi rychle vrátí.

Tito čtyři pánové totiž jako jediní přítomní nezvedli ruku pro schválení obecně závazné vyhlášky o opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku při provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her. Zastupitelstvo mělo unikátní možnost zatočit s legálním hazardem v Kosmonosích, šanci ale nevyužilo. Nechtělo. Deset ze čtrnácti zastupitelů dalo přednost příjmu zhruba milionu korun ročně do rozpočtu města (a když se pak ještě řekne, že ty peníze dostanou spolky, tak kdo by odolal, že?) před uzavřením heren ve městě.

24.ledna 2015 vyšel na webových stránkách Boleslavského deníku rozhovor redaktora Martina Weisse s panem starostou ing. Jiřím Müllerem. Protože značná část rozhovoru se týkala kultury a citlivé otázky zřízení informačního a kulturního střediska a názory pana starosty jsou odlišné od celé řady kulturně aktivních občanů, předkládám alternativní odpovědi na stejné otázky (modré písmo). Pro srovnání jsou vždy kurzívou uvedeny původní otázky a odpovědi.

Jak vidíte budoucnost Šmaku?

Ano, to je v poslední době hodně diskutované téma. Poté, co provozovatel podal výpověď, jsem byl radou města pověřen ukončit nájemní smlouvu s nájemcem. Mám ovšem pochybnosti, zda bude někdo vzhledem k technickému stavu objektu ochoten v budoucnu náš Šmak provozovat. Je to fyzicky i morálně zastaralý objekt. Jeho budoucnost budeme řešit a to velice rychle.

Je stále ve hře ta již zmiňovaná transformace na jakési kulturní zařízení?

To by museli rozhodnout občané. Vytvoření příspěvkové organizace by město stálo nemalé peníze v řádech milionů a nejsem si jistý efektem, který by to mělo.

I když se před volbami hovořilo, spíše v kuloárech, o plánu něco takového vytvořit,  snad zde zázemí pro spolky a muzeem, v současné době už to není na pořadu dne. Navíc budova a hlavně vnitřní uspořádání jsou pro zmíněný účel krajně nevhodná.

Tak máme krásnou Debřskou ulici.

Docela mne mrzí, že někteří řidiči začali zaměňovat nové chodníky s parkovištěm.

Je to jen proto, že už jsme tak líní udělat pár kroků, nebo jen prostě ignorujeme pravidla silničního provozu, protože je nikdo nekontroluje ? Asi obojí.

Petr Tichý